... text právě upravuji!
Čajová školka starého Dr. Teamana, TeaDr. (čili "Týmena")
PROLOG
„Nesčetněkrát jsem žádal svého dlouholetého známého starého Teamana, doktora čaje, aby mi sdělil pár nesdělitelných pohledů na tea. Učinil tak konečně o letošních prázdninách během několikahodinovém letu z indočínských končin do končin EU. Celkem v klidu ale spěšně (mezi pitím uleželého thajského oolongu „Rice-Tea“, jiaogulanu téže provenience, 99 let starého thajského pchu-eru (6) a velmi dobrého archivního vína Cabernet Moravia... a já jsem stihnul jen tak tak nezaspat a zapsat něco z jeho povídání. Nicméně, ani v tom spěchu a pití nezapadl jeho plodný návrh založit Čajovou školku (1). No, a aby to mělo nějakou váhu, starý Týmen rovnou přijal čestnou funkci ředitele čajové školky, školníka, externího poradce, objektivní poroty pro čajové soutěže, čajmmeliera (7), ochutnavače, cenzora výkladu čajových termínů, revizora puerových skladů, recenzenta čajových textů a prezidenta ještě nevzniklého celosvětového sdružení teatenderů se sídlem v Aši, kde je nejhezčí rozhledna v Čechách a tudíž i skvělý (nejen čajovo-bylinný) rozhled! Stalo se tak po důkladném rozpití prastarého thajského pueru s účinky více než opojnými (střídáno s tím moravským vínem...), někde velmi vysoko nad pobřežím Indie. Proto mi negarantoval nic písemně :-(. Vím však, že své služby a know-how nabídnul nezištně a férově, tj. "přímo od srdce"...
ZN, 13.9.2010
Zde jsou stručné odpovědi starého Teamana a můj komentář vyčtený "mezi řádky" zápisků vzniklých v puerovém opojení (označeno ZN:)
Otázka č. 1
Jak se vyznat v informacích o čaji?
"Těžko."
ZN: O čajích existuje nepřeberné množství informací. Lze je najít v knihách, na Internetu, v časopisech, získat od dovozců čaje, čajoznalců či čajomilů. Zvláště v literatuře a na Internetu jsou čajopravdy mnohdy přebírány autory navzájem a člověk, v čajové problematice se neorientující, klesá na mysli, když místo zlaté střední cesty, tj. stručné správné informace, či popostrčení k vlastnímu úsudku, je nucen vstřebávat mnohdy protichůdné, neautentické, nepotřebné a mlžící polopravdy.
Otázka č. 2
Jak se vyznat v čaji samotném?
„Velmi těžko."
ZN: Ke skutečnému poznání čaje je nutno se jím "propít" (podobně jako u vína), …je to práce na celý život a stojí mnoho odříkání, sil, času i peněz.
Otázka č. 3
Proč zrovna čajová školka?
„Protože."
ZN: Školka je prvním místem, kde se něco rozumného člověk naučí. Je obecně známo, že do šesti let, tj. do obvyklého nástupu do školy, si každý jedinec vytvoří cca 80% vzorců, podle kterých se chová a podle kterých si později dotvoří zbylou pětinu. Školka je tak obvykle posledním místem, kde má člověk zdarma tzv .“full service“ či "all-inclusive", kde se o něj druzí kompletně postarají a kde se naučí téměř všechny základní věci, potřebné pro další život (1, 2, 3, 4, 8).
EPILOG
Ačkoliv je starý Dr. Teaman, TeaDr. přes svůj věk nevšedně aktivní stařík, objevuje se na veřejnosti jen zřídka a je velmi těžké ho zastihnout. Onehdy, když se mihnul kolem, jen tak mezi řečí prohlásil, že to není na škodu „nebejt k zastižení“. Mínil tím zřejmě, že je dobré být k nezastižení a že je rád, když se ho pořád někdo hloupě neptá v domnění, že je čajový Guru, děd Vševěd, Brouk Pytlík a Ferda Mravenec v jednom (9). A abych neotravoval ani já, odbyl mě (... a několikrát i vlastnoručně odbil) několika stručnými informacemi o historii čaje v Siamu (tj. v Thajsku).
První zpráva o čajích v Siamu
Zlomek z rozsáhlého textu vzniklého za krále Džajavarmana VIII. (23) popisuje hlavní zásady výroby, přípravy a pití siamského pueru a ostatních siamských čajů. Text byl poprvé nalezen v roce 1860 při objevování Angkor Watu francouzským přírodovědcem Henri Mouhotem v hlubinách kambodžské džungle. Text je vytesán do kamenného ostění brány na Terase slonů hned vedle terasy Malomocného krále (13) a siamskými končinami se zaobírá proto, že v té době říše Khmérů sahala téměř od pobřeží Jihočínského moře (dnes Vietnam) až tam. Další podrobnosti výroby a pití čaje s několikatisíciletou tradicí (na které text zhusta odkazuje, zejména v úmyslně vymazaných - odsekaných místech) byly zapsány na jelení kůže a ty se - tak jako mnoho nekamenného z doby rozkvětu Khmérské říše- nedochovaly (24). Pokud by byly k dispozici, dozvěděli bychom se, že již zhruba 3 tisíce let před provedením zápisu se čaj na území Siamu běžně pěstoval, vyráběl a pil. Byly zde položeny základy všech budoucích čajových obřadů, vynalezeny technologie výroby puerů (18) světlých i tmavých, mletého čaje, existovaly čajové univerzity, vzdělávání a za extra sorty čajů se platilo zlatem, stříbrem, diamanty, sloními kly, tygřími zuby, hadími kůžemi, pravými perlami, orlářkou drahocennou (zejména v kvalitě 5A) (25), pyropy/českými granáty (20) i vltavíny (velmi silný směnný kurz) (21) a především ručně vyráběnými barevnými skleněnými korálky (tzv. vinutými perlami) ze země Bójů a Volků-Tektoságů (nejsilnější směnný kurz) (22).
Jistě jste si všimli, že text je v pálijštině (10), předchůdkyni dnešní thajštiny a khmérštiny, pro lepší srozumitelnost zde uvádím překlad do thajštiny (pouze ukázka, překlad mi jde děsně pomalu, odsekaná místa - zejména kde text zcela chybí - se dešifrují velmi namáhavě a zdlouhavě...).
... งเป็น เมืองหลวงของประเทศไทย กรุงเทพมหานครมีวัดที่สำคัญและมีชื่อเสียงมากมาย มีพระบรมมหาราชวัง ซึ่งเป็นที่ประทับของพระมหากษัตริย์สมัยรัตนโกสินทร์ในอดีตจนถึงปัจจุบัน อีกทั้งกรุงเทพมหานคร ยังเป็นแหล่งการค้าที่ใหญ่ที่สุดในเอเชีย และมีตลาดนัดสุดสัปดาห์ที่ใหญ่ที่สุด หรือที่รู้จักกันในชื่อ ตลาดนัดจตุจักร โดยทุกเส้นทางสามารถเดิน...
V čajovnách to opravdu žilo...
Důkaz dokumentující oblibu čaje jsem našel na chrámu Bayon, kde na výzdobě stěn (tzv. nízký reliéf) je zachycena "velkopříprava" čaje pro panovníka a jeho družinu. Patrný klokot plných šálků tam (zprava doleva) a prázdných zpět (zleva doprava) je víc než zřejmý. Prostě to v tehdejších čajovnách žilo naplno (podobně jako dnes)...
Nejstarší siamské čajovníky
Jediný známý snímek nejstarších siamských čajovníků poskytuji všem zájemcům s vědomím, že tak nesmím činit a porušuji striktní zákaz zapůjčitele (dr. Teamana). Snímek je totiž stále "top-secret" a jeho jakékoliv zobrazení (i miniaturní) nesmí být knižně, elektronicky ani jinak publikováno. Pro úplnost a hnidopichy... (a pro ty kdo by to snad nepoznali) doplňuji, že dr. Teaman je na snímku v koruně čajovníku, první zprava. Dole stojí jeho nevlastní matka (26), která ve svých 89 letech již po čajovnících odmítala skotačit neb v 79 spadla z čajovníku na hlavu a zcela zapomněla k čemu je čajový list dobrý.
Poslední zdokumentované sběry čajových listů
Jedna z mála dochovaných zcela průkazných a zubem času nepoškozených barevných fotografií (11) dr. Teamana jasně dokumentuje sběr čajových listů na prastarých siamských čajových stromech (5) (pravděpodobně pro siamský Pu-Erh). Přesný rok nechce doktor prozradit. Jakýkoliv dotaz vždy komentuje (po delším zamyšlení) vyloženě naštvaným a pravděpodobně velmi obhroublým cizojazyčným výkřikem "*o ř**i, n***po*enu s* a*i z* živí** b**a" (12). Nerozumím jeho rozhořčení ani řeči. Dál na něj kvůli tomuto historicky důležitému datu již nenaléhám. Nechávám jej osudu "jeleních kůží" (24).
Hluboké zapomenutí a nevědomost (= smutná etapa historie siamského čaje)
Již tedy víme, že vše kolem čaje bylo vynalezeno právě v srdci Indočíny (5) a postupně se rozšířilo do širokého (Čína) a ještě širšího (Korea, Japonsko...) okolí. Smutné je, že v místě "pravzniku" čajových vědomostí bylo časem vše zapomenuto (viz již zmíněný "osud jeleních kůží"), aby jinde bylo totéž rozvinuto a zdokonaleno do maxima. Čínská zeď, velké vzdálenosti a vývoj v oblasti dálného východu či dalekého orientu způsobil zcela jiný rozvoj kultury čaje, než bychom v jeho počátcích předpokládali... (16).
Návrat ke kořenům aneb čaj se vrací domů... (tedy do Siamu, dnešního Thajska)
Doba částečného či úplného "čajového temna" trvala mnoho set let. Bylo to temno jak se patří. Byly vyklučeny čajovníkové zahrady a plantáže, pálena čajová literatura a upalováni čajoví mistři, prastaré puery skončily podobně, vše co s čajem souviselo bylo vymazáno nejen z historie ale i paměti a života lidí. Rozsvítilo se až po vítězství komunistů v Číně v listopadu roku 1949, kdy velká skupina vojáků Kuomintangu (i s rodinami) uprchla z posledních obranných pozic v jižní Číně do sousedního Laosu a Barmy. Zde hledali (podobně jako ostatní na Tchaj-wanu) záchranu a útočiště. Jedné z největších skupin migrantů (cca přes 15 000 lidí) se podařilo natrvalo zakotvit až v roce 1960 v severním Thajsku, kde jim byl poskytnut azyl a hlavně půda. Nic pak nebránilo tomu aby Číňané ve "Zlatém trojúhelníku" rozvinuli tradiční pěstování opiového máku (tak jako zdejší Akhaové, Lahuové aj. minoritní etnika) a později využili své know-how v pěstování a zpracování čaje. Štědré dotace thajské státní i královské pokladny + přímé kontakty na Tchaj-wan pomohly importu potřebných strojů, zavedení výroby a pěstování čajovníků v severothajských horách, kde je dnes čajová produkce na velmi vysoké úrovni (14, 15).
Zákulisí výroby špičkových oolongů - speciální "rohaté" stroje na svinování čajových lístků do oolongových čajinek velikosti hrachu.
POZNÁMKY
Jelikož v čajové školce nejsou žákovské ani jiné knížky (dokonce ani sdělníčky ne), jsou všechna důležitá sdělení a poznámky uvedeny zde:
Poznámka 1. Čajová školka (Dobrých Čajů), na počest původce myšlenky zcela úmyslně nazvaná „Čajová školka starého Teamana“ též "ČŠST" nebo stručně "čajová školka", "školka" či "ústav"), je institucí otevřenou všem příchozím, kteří mohou setrvat dle libosti, zanechat své názory a popostrčit tak všeobecné povědomí o čaji kupředu. Vychází z toho, že nikdo z nás nemá patent na rozum a málokdo pobýval na čajové plantáži a vstřebával cvrkot při vzniku čaje dostatečně dlouho, aby mohl odpovědně prohlásit, že tak jak viděl, slyšel či zažil to skutečně bylo, je a bude.
Poznámka 2. ČŠSDRT poskytuje služby obvykle bezplatně, tj. při její návštěvě nic neplatíte, nejsou zde přijímací zkoušky*, není vyžadováno školné, všimné, zápisné ani jiné poplatky, školka však není ústavem dobročinným a nic zde tedy nedostanete jen tak zadarmo...
*... SCIO testy jsme definitivně zrušili ke dni otevření školky..., bude-li ve školce návalu přespříliš, budou zavedeny zkoušky praktické (rozeznání čaje od piva, tuzemáku a fernetu - poslepu, plnění čajových pytlíků - na čas, rozlévání vroucího čaje hostům při nenadálém výpadku elektrické energie - tj. ve tmě tmoucí apod.)...
Poznámka 3. Školní řád a organizační pokyny: a) Čajová školka není konkurencí vzniklým a vznikajícím Čajovým školám, zaplňuje pouze mezeru a poskytuje první informace ze světa čaje; je určena všem zájemcům o čaj, ... aby se pak v čajových školách a čajovnách cítili jako doma (... je známo, že vzdělání má být získáváno postupně = školka -> škola atd., vítáni jsou všichni od 0+ do 99+ let), b) v Čajové školce bude semleto vše kolem čaje a čajové kultury celého světa; všichni frekventanti školky si tak utřídí některé sporné a doplní chybějící vědomosti o čaji, jeho přípravě a pití, pěstování, pojmenování apod., c) školka zatím nemá malé a velké oddělení; pokud se najdou sponzoři a osvícení čajový učitelé (raději mladé učitelky) bude se o tom uvažovat, d) zatím nejsou vymezeny jednotlivé kategorie, skupiny, témata; do pravé části stránky budou přidávána hesla "jak přijdou pod ruku" na příslušné místo podle abecedy; časem bude vše urovnáno do skupin apod., zásadou je a bude: co heslo, to samostatná stránka... prostoru je tedy relativně neomezeně, e) pokud máte znalosti okolo čaje a budete mít k některému tématu co sdělit, neváhejte napsat do knihy návštěv nebo poslat e-mail = bude-li mít příspěvek "hlavu a patu" bude zdarma vložen do čajové školky i s vaším jménem a případně i odkazem na vaše webové stránky
Poznámka 4. Bezpečnostní a požární předpisy školky: a) požár se zásadně překotně nehasí, pokud hoří, volají všichni hlasitě a zřetelně „hoří“ a snášejí hořlaviny pro podporu ohně z větší i bližší vzdálenosti, co nejblíže ohni, b) kdo nepřepravuje hořlaviny, nerozesílá radostné SMSky a e-maily známým čajomilům o zahoření školky, nelelkuje a odstraňuje z místa požáru všemi prostředky vodu, čaj a vše ostatní co by kvalitnímu hoření překáželo nebo jeho trvání hatilo, c) vzniklý oheň se udržuje co nejdéle, využívá se zejména k ohřívání rozpitých čajů a ohřevu vody na čaje budoucí, málo začouzené konvice se cmudí a vyšeptaný lapsang souchong zmlazuje, dle potřeby se dosušují navlhlé čaje, puery je dovoleno opakovaně polévat a sušit (Wo Dui), je-li po ruce keř čajovníku nebo nasbíraný čerstvý čajový list, trénuje se zpracování čaje v pánvi, dosušování v kouři a výrobní operace "zabití zeleně", d) nehoří-li zrovna, jsou dle plánu zřizovány požární hlídky s požárním vybavením (zásadně sirky Solo Sušice** a hořlaviny typu fajr trade***), probíhá školení zakládání požárů, udržování ohňů, manipulace s řeřavým uhlím, ledabilého skladování hořlavin, předsoušení paliva apod., e) hlídky se řídí hesly 1. "požár přítel člověka a čajomila zvláště" 2. "hořet musí vše kromě mě", f) požáry jsou zakládány "v pravý čas" nebo v souladu s "harmonogramem hoření školky" a to tak aby hořelo často, jasně a dostatečně, nikoliv však tak aby školka definitivně lehla popelem
**... kvalitní české sirky - ideálně krbové, tj. dlouhé s pořádnou hlavičkou a funkčním škrtátkem, nikoliv indické či čínské náhražky (obvykle nehořící a neškrtající, ... vhodné tak akorát na dvě věci)
***... neplést si s populárním "fér treid" (fair trade), to je něco zcela jiného, zde jsou myšleny hořlaviny dobře hořící, tedy umožňující všechno dobře rozfajrovat...
Poznámka 5. Kde jsou nejstarší čajovníky světa a kde se vlastně rostlina "čajovník" vzala je mírně nejasno. Obecně se soudí, že původní rostliny se vyskytovaly v široké oblasti, někde na pomezí Číny, Laosu, Myanmaru (Barmy) a Thajska, viz znázorněná elipsa. Ovšem v Číně vám budou tvrdit, že nejstarší čajovníky jsou tam (v Jün-nanu), ve Vietnamu jsou si jisti, že právě u nich (na hranicích Vietnamu a Číny) atd. Důležitou úlohu v rozšíření čaje (rostliny i nápoje) hrály bezesporu velké řeky Indočíny a Číny (Mekong, Rudá řeka, Dlouhá řeka), rozvoj obchodních cest, obchodu a námořní dopravy, šíření náboženství (hinduismus/buddhismus) a vzdělání, různé vynálezy, expedice, válečná tažení, prostopášný život bohatých, nenasytnost vládců, špionáž, rozvoj obchodu a řada jiných příčin...
Poznámka 6. Osobně panem doktorem realizovaný sběr čajových listů z nejstarších thajských divokých čajovníků v jeho letech jinošských. Dnes se již v Thajsku tento Pu-Erh nevyrábí a místo výskytu nejstarších čajovníků světa je stále úspěšně tajeno.
Poznámka 7. "Čajmmelier" = odborník/specialista na čaj (podobně jako odborník na víno - sommelier). Dosud nepříliš rozšířený termín, který v posledních letech v Čechách zcela nahradil název Teatender
Poznámka 8. … aby je záhy v českém propracovaném základním, středním a ostatním školství napůl nebo zcela zapomněl...
Poznámka 9. … takže, mějme k těm jeho propitým létům a opodstatněné zaneprázdněnosti úctu (= ve školce moc nezlobme), mějme hodně sil k pití čaje (= omezme ostatní nápoje na nulu), občas napišme své názory vztahující se k čajové problematice (sem) a poctivě denně vypijme alespoň tři litry (= v tropických dnech minimálně litrů šest) čaje a nálevů z bylin (thajského jiaogulanu a thajského hořkého melounu)...
Poznámka 10. Pálijština je staroindický jazyk, blízce příbuzný sanskrtu, překlad z těchto jazyků naráží na celou řadu problémů; pálijská syntax i slovní zásoba se velmi liší od těch, které známe z moderních jazyků; je tedy možno buď překládat ‚doslovněji‘, což se nepříznivě projeví na čtivosti, nebo překlad ‚přebásnit‘, což může pozměnit původní duch díla, zvolil jsem doslovný překlad, na úkor jeho čtivosti.
Poznámka 11. Použita čínská technologie fotografování, vynalezená a používaná mnohem dříve, než jinde ve světě a jako mnoho čínských vynálezů úspěšně tajená díky čínské zdi + souvisejícím bezpečnostním opatřením (cenzura obecně včetně zrušení listovního tajemství, ISMS, drahá a nedostupná víza, zákaz mobilů, kontrola internetové komunikace včetně blokování nežádoucího obsahu, spousta všeho a všude ve stylu "potěmkinova vesnice" jako účinná obrana proti družicovému snímkování - nejznámější jsou například čínské umělé pyramidy na kterých je zakázán archeologický výzkum atd.).
Poznámka 12. ... "*o ř**i, n***po*enu s* a*i z* živí** b**a" - neznámá cizí řeč či dialekt, ...zatím si s tím nevím rady, ani digitální analýza kvalitních nahrávek z diktafonu erudovanými odborníky na zvuk a stejně zdatnými lingvisty nepomáhá; drahnou dobu doktora podezřívám, že mluví cize naschvál, že si nemůže vzpomenout a tak mlží...
Poznámka 13. "Terasa slonů" sloužila (dle moderních výzkumů) k vojenským přehlídkám. Není to ale úplná pravda. Terasa byla sice občas takto užita, hlavní její funkcí však bylo "pořádání čajových klání v přípravě čaje". Sloužila totiž jako tribuna a pod ní se na rozhlehlém prostranství shromažďovali čajmeni celé tehdejší Khmérské říše (a širokého okolí) aby měřili své síly. Jak to bylo s pravidly a výsledky je bohužel opět zpečetěno osudem jeleních kůží. Z náznaků nízkých reliéfů (zvláště na chrámu Bayon, viz též 22) je patrno hojnost čaje, žen a obecného veselí. Nechybí různé kulinářské vylomeniny a ze všech výjevů je patrná nevyčerpatelná hojnost všeho živého i neživého, pod vodou, v povětří i na souši.
Poznámka 14. Tato činnost (tj. pěstování čaje) byla později velkoryse podpořena thajskou královskou rodinou v řadě programů podporujících zemědělskou malovýrobu. Například současný nejznámější program OTOP (jeden okres = jeden zemědělský produkt) podporuje přímo produkci čaje jako efektivní náhradu pěstování opiového máku.
Poznámka 15. Dnes se v horách severního Thajska pěstují indočínské a assámské klony čajovníků, produkují zelené, polozelené i černé/červené čaje a praktikuje příprava metodou Gong Fu. Čaje se připravují a s velkou pečlivostí. Používá se tradičních čínských propriet (čajové moře, menší konvička, slévací džbánek, šálky, úzká čichátka čínské nebo tchajwanské provenience apod.). Vše především po pobavení a obchod s turisty (převážně tchajwanskými).
Poznámka 16. Nejprve bylo čajové umění dovedeno v dokonalost v Číně (čínský čajový obřad s mletým čajem a posléze čajový obřad Gong Fu), pak možná v Korei (korejský čajový obřad s mletým a listovým čajem xxx) aby doputovalo do Japonska (japonský čajový obřad s mletým čajem Čanoju), později se z Japonska a Číny dostal na Formosu čili Tchaj-wan (tchajwanský/čínský čajový obřad Gong Fu) a vše kolem čaje se importovalo do Evropy a pak sem tam... (Anglie, Indie, Cejlon/Šrí Lanka, Afrika, Austrálie, USA, Evropa... a Čechy zejména...)...
Rozšíření čaje v Asii je bezesporu spojeno s cestami buddhismu a zenu. Novodobé rozšíření čaje v Čechách pak s Milci čaje, sítí Dobrých čajoven a bezmezného úsilí a nadšení provozovatelů stovek rozličných českých čajoven.
Poznámka 17. Termín puerh byl vytvořen zástupci čínské delegace (návštěva jisté čínské brigády socialistické práce z dolů na železnou rudu a hlínu zi-sha, u jisté ostravské brigády socialistické práce v dolech na uhlí, údajně na dole Družba) v dobách minulých (přesněji totalitních), kdy byly při pohoštění upozorňovány aby ostravského archivního čaje nepili tolik, že budou mít po 30 litrech průjem. Jelikož čínský překladatel též pil (přesněji řečeno chlastal jak Dán) a nebyl v překladu dost pečlivý, byl čínskou delegací výklad o čaji (zejména co se jména a účinků týče) velmi špatně pochopen (na rozdíl od technologie výroby v kysních). Nejen že se delegace několikrát P*****a ale posléze v Číně padělek ostravského archivního čaje nazvala nesprávně - puerh. Bohužel jak to tak bývá, na Ostravsku se archivní tea již léta nevyrábí, kdežto v Číně jeho padělků nepřeberně...
"Je hubený jako lunt" = lunt je doutnák, zápalná šňůra, běžný termín z ostravských uhelných dolů; kysňa = ostravský termín, česky bedna (obvykle dřevěná) , též obtloustlá ženština vyznačující se nošením pneumatiky kolem pasu -> dnes můžeme běžně vidět u mladých dorostenek; doktorův pradědeček byl na Ostravsku zaměstnán jako uhlobaron a nemaje co dělat, zaobíral se experimenty (dnes bychom řekli že blbnul) s čajem, doktor coby dítě byl k němu pravidelně odkládán alespoň jednou do roka, když jeho rodiče (včetně dědečka i babičky) jezdili na letní byt do Siamu; anglický čaj = čaj (obvykle slavný Earl Grey) s mlékem; "Starý jako Metuzalém" je oblíbené rčení, jež vychází z bible a používá pro každého, kdo dosáhne neobvykle vysokého věku (například Adam se dožil 930 let, Noe 950 let a děd Metuzalém 969 let - viz. lit. 1);
Poznámka 18. dr. h. c. = honoris causa, čestný doktorát získaný udělením nikoliv studiem; dr. h. c. t. = dr. h. c. tea = čestný doktorát v problematice čajových věd, Světová čajová unie = spolek sdružující odborníky přes čaj z celého světa
Poznámka 19. V těsnopisných záznamech ceremoniálu je zaznamenáno, že pronesla "... Dear tea doctor...".
Poznámka 20. ... český granát (též pyrop) je průhledný až průsvitný minerál, drahokam drobných rozměrů (od 0,2 do 0,8 cm), ohnivé až krvavě červené barvy (zbarvený železem s příměsí chrómu). Jeho název je odvozen z řec. Pyropos, pyr = oheň, ops = oko, z lat. Carbunculus = oharek uhlí, granatus = zrnkovitý, angl. Bohemian garnet, něm. bohmisches Granat, staročesky podle Klareta zrnakoč. Má stupeň tvrdosti 6,5 až 7,5. Je výjimečně barevně stálý, odolává žáru i kyselinám. Na českých nalezištích (v Českém středohoří) byl sbírán jž od pravěku a největší byl ve sbírkách Rudolfa II. (35 x 18 mm, připomínající holubí vejce, ... dnes k vidění v drážďanském muzeu). Více o českém granátu zde.
Poznámka 21. ... vltavín čili moldavit je překrásný zástupce tektitů, přírodních křemičitých skel, obsahující až 80% oxidu křemičitého, s amorfní sklovitou strukturou a tvrdostí okolo 6,5 stupňů Mohsovy stupnice tvrdosti, vznikl pravděpodobně dopadem velkého meteoritu na povrch Země za současného přetavení nejsvrchnějších částí zemského povrchu, a to u Stuttgartu, kde je dnes kráter Ries o průměru 24 kilometrů, před 14,8 miliony let. Jméno vltavínu je odvozeno od řeky Vltavy a mezinárodní název moldavit vychází z německého Moldau = Vltava. Bývá kapkovitého, diskovitého, tyčinkovitého, destičkovitého či nepravidelného tvaru s charakteristickým drsným až zvrásněným povrchem, každého zaujme jeho atraktivní tmavozelená barva. Zcela výjimečným znakem jsou bubliny okrouhlých tvarů uvnitř hmoty, obsahující vzácné plyny. Vyskytuje se u nás ve dvou ne zcela spojitých oblastech - v jižních Čechách a jihozápadní Moravě. Počátkem 90-tých let se začaly objevovat zprávy o nových nalezištích vltavínů na západě Čech, na Chebsku (Jesenice). Více o vltavínech zde.
Poznámka 22. ... české skleněné vinuté perly - v oblasti jižně od Kavkazu dokázali lidé vyrobit sklo již zhruba 2400 let před naším letopočtem. Nejstarší známé skleněné korálky pocházejí z povodí řeky Indu z období okolo roku 1700 před naším letopočtem. Sklo a skleněné šperky vyráběné různou technikou se pak staly předmětem obchodu a zdrojem bohatství mnohých říší. Jako první na našem území vyráběli skleněné korálky již staří Keltové ve třetím století před naším letopočtem. Skleněné korálky ať už domácího původu, nebo pocházející z dálkového obchodu jsou součástí mnohých archeologických nálezů. Několik tisíc skleněných korálků obsahoval i nejslavnější archeologický nález v Moravském krasu, poklad v Býčí skále. Sklářské umění se u nás v různých podobách udrželo přes období Velkomoravské říše, po celý středověk až do dnešní doby. Jednou z technik, která se při výrobě základů skleněných šperků používá, je výroba vinutých perel, kdy se. roztavená různobarevná sklovina navíjí na kovovou tyčku obalenou vrstvou keramické hlíny. Tuto techniku ovládali lidé prakticky od dob objevu skla. Vinutí korálků původně probíhalo přímo ve sklářských pecích. Zhruba v polovině 19. století byla technika zdokonalena a korálky se začaly vyrábět ze skleněných tyček v plameni kahanů spalujících olej či lůj a později benzín či plyn.
Poznámka 23. ... Džajavarman VIII. získal jméno právě ze svého bytostného spojení s čajem, povšimněme si některých nezpochybnitelných podobností "džaj"/"čaj" -> "džaja"/"čaje", "var"/"var" -> "vař"/"vařiti", "man"/"muž" ...; byl osmý v pořadí a předchůdci stejného jména byly s čajem stejně spojeni, předpokládá se, že kompletní správa všeho kolem čaje podléhala vždy přímo panovníkovi, zejména pak rozhodování o uvolňování puerů ze skladů ke spotřebě, schvalování puerových receptur, velikosti státních puerových rezerv (kterými byla kryta tehdejší měna) atp. ... (poznámka: podle nejnovějších lingvistických výzkumů lze jméno Džajavarman volně překládat jako "muž vařící čaj"/"čajmen", lépe pak šířeji jako "muž co má vše kolem čaje pod svou správou/kontrolou/mocí"...)
Poznámka 24. ... Jelení kůže byl oblíbený materiál pro psaní záznamů (zprávy, nařízení, noviny, próza, verše, nákupní seznamy, faktury, objednávky, stížnosti...), papír nebyl v říši Khmérů totiž, podobně jako klenba ve stavitelství, znám. Na rozdíl od všeho kamenného, co se dochovalo, zničilo jelení kůže tropické klima (totálně) + negramotní barmští a jiní nájezdníci z poza hranic říše (částečně). Je tedy velmi obtížné z nich něco kloudného vyčíst... Je veliké štěstí, že se důležité záznamy (zákony, významné události a oslavované činy panovníků, včetně záznamů ohledně čaje, tesaly do kamene.)
Poznámka 25. ... Orlářka drahocenná = dřevo silně pryskyřičnaté, pochází z těch nejstarších stromů silně napadených houbou, téměř zetlelých. Vůně je velmi lehká a jemná, sladká, višňová, balzámová, pižmovitá, ctihodná až elegantní, podobá se aristokratovi. Voní dlouze a hluboce, dostává se k těm nejzazším koutům naší duše. Vonné dřevo pochází z několika druhů orličínu rostoucího v oblastech deštných pralesů tropické Asie od Kambodže, Vietnamu, Indie po Indonésii. Dřevo získává svou vůni teprve po napadení stromu určitými houbami, kdy začne produkovat pryskyřici - vonnou složku dřeva. Tento proces by měl trvat alespoň 50-80 let, aby se dala získat skutečně kvalitní surovina. Orlářka byla vysoce ceněna již od starověku a i dnes patří k těm nejdražším vykuřovadlům. Používá se při emocionální nestabilitě, zvláště vyvolané negativními duchovními silami, nastoluje dobrou náladu, zároveň ale ztišuje a uklidňuje. Přemisťuje ducha do vyšších rovin poznání, usnadňuje přístup k složitějším stupňům meditace, pomáhá zvýšit duchovní rozvoj, pročišťuje astrální těla, láká pozornost Bohů a uvádí nás do hlubokého mystéria bytí. Je silným sedativem, prodlužuje spánek, hluboce uklidňuje a vyrovnává. Vůně je téměř nepopsatelná, sladce balzámová, dřevitá, ovocná, vonící po ambře, houbách i lese, hluboká a mysteriózní, neustále se měnící v závislosti na kvalitě, druhu i původu dřev, jeho stáří a částech stromů odkud pochází. K dostání například zde.
Poznámka 26. ... vlastní a nevlastní matka Dr. Teamana je záležitost stále otevřená, z doslechu mohu akorát uvést že obě matky byly nevlastní sestry, což se zatím nepovedlo potvrdit ani vyvrátit, existuje pouze jediná fotografie, kde je Dr. Teaman (tehdy ještě jako jinoch) vyfocen s vlastní matkou (vykukuje dole v rámečku), údajně je na fotografii i matka nevlastní (přesněji budoucí matka nevlastní), není jasné ale která z dam to je..., kdyby někdo věděl - či snad poznal - ozvěte se!
Poznámka delší, ... předpředpředposlední. Starý Teaman, TeaDr., kterému říkám zkráceně "týmene", "týdoktore" nebo přirozeněji, důrazněji a krátce "doktore", je v čajovém světě velmi váženým odborníkem. Mám zaručené informace, že na mnoha čajových i jiných fórech si ho vážili a váží (dokonce i na digitálních váhách) neboť doktor vypadá skvěle, je hubený jako lunt a vždy ve svých přednáškách tvrdí, že (ačkoliv žere jak protrženej) je to důsledek jen a jen pití čaje. Zejména mnoho obtloustlých čajových vědátorů, též pijících čaj ale žerouc jak neprotržení (což je právě zásadní chybou - hromadí se jim vše, včetně čaje, v těle) mu totiž nevěří a tak váží a budou vážit (nejen jeho slova ale i doktora samotného), při každé sebemenší příležitosti.
Doktor se k čaji dostal "jak slepý k houslím", tj. zcela náhodou. Stalo se tak již dávno, kdy se na Ostravsku zrodil nápad nacpat čaj do kysně (17) a nechat přeměnit obyčejný "ruský" (původem z Číny) starý zatuchlý karavanní čaj v drahý, svěží a delikátní čaj archivní, ... aby se později zjistilo, že je po jeho nezřízeném pití 100% průjem. Byl to totiž nápad doktorova pradědečka a jak jsem v rámci 2. ročníku čajového festivalu ČajoMír fest 2010 dozvěděl od zástupců ostravského regionu, první čaj byl do kysně uložen zhruba před dvěma sty lety, což datumově sedí naprosto přesně. Doktor se (tehdy ještě bez diplomů a certifikátů) jako malé dítě batolil kolem kysní a čaj ho tak přitahoval, že snad jen náhodou ho do nějaké nedopatřením nepřidali (doktor sám nechce o těchto letech moc mluvit, jednak si prd pamatuje a pak je skálopevně přesvědčen, že je jeho vztah k čaji důsledkem vydatného kojení direktně dováženým anglickým čajem s čerstvě dojeným mlékem pocházejícím z beskydských strání, jak se v bohatých rodinách běžně tehdy činilo, než batolení se kolem kysní plných tea). Je tedy jasné, že doktor - starý jak Metuzalém (17) - měl jedinečnou příležitost být u zrodu archivních čajů, čaje a čajování v Rakousku-Uhersku (tedy přesněji v Čechách, na Moravě a ve Slezsku). Závidím mu to, pokaždé když ho potkám.
Doktorův další vývoj je poněkud nejasný. Zatím ho lze dešifrovat pouze z několika útržků zpráv. Z dobového tisku je patrno, že siamské letní bydlo často spláchla voda a doktor s rodiči mnohokrát dlel v tajemném Nipponu, v Kočinčíně a Tonkinu, blízko Soulu a dokonce i v Jün-nanu (Xishuangbanna).
Nejpodstatnější je fotografie sběru čajových listů na nejstarších siamských čajovnících, v doktorových letech jinošských. Tehdy jej otec (spolu s nevlastní matkou, dědečkem, babičkou, pradědečkem i prababičkou) vzali na letní byt do Siamu s sebou. Neměl ho tak doma v Rakousku-Uhersku (rozuměno v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) kdo hlídat. Doktor se pod vedením pradědy, dědy a otce denně učil sbírat čajové listy. Nevlastní matka jej učit nemohla, jelikož po již dříve zmíněné nehodě (střemhlavého letu z čajovníku směrem k zemi, krátce po 79 narozeninách) zapomněla k čemu je čajový list vhodný. Jak to bylo s pravou matkou není zatím známo (známá je pouze jedna fotografie (26). Jasné je, že návštěva Siamu se udála o deset let později, když bylo nevlastní matce těsně po 89 a 7 let před tím než uhlobaron pradědeček zkrachoval a pouze kysňy archivního ostravského tea zachránily rodinu před bídou a živořením...
Poslední důkazy doktorova vztahu k čaji jsou nezpochybnitelné. Je to jeho důkladné vzdělání prokázané originálními diplomy, certifikáty a osvědčeními. Zjistil jsem, že studoval čajovou problematiku nejen v Koreji (Soul aj., B.A., M.A. a Ph.D.), Japonsku (Kjóto, Ósaka a Tokio, Ph.D., emeritní profesor), Čechách (Uk Praha a ČZU v Suchdole, Bc., MgA., CSc., DrSc.), Číně (řada míst, 3 x D.Phil., z toho 2 x v Jün-nanu), ale i v Siamu (Chiang Mai, M.A., Ph.D.) Indii (Nové Dillí, Ph.D., emeritní profesor) a lehce v Rusku (Gruzie, Azerbájdžán a Lomonosova universita v Moskvě - něco jako dr. h. c. ale v azbuce). Poslední čerstvou vědeckou hodnost má doktor ze zemí EU (Brusel - DSc., MBA), kde předsedal a předsedá komisi (333 úředníků) pro pití (čaje samozřejmě). Vzácný a zcela neokoukaný je pak titul dr. h. c. t. udělený Světovou čajovou unií (18). Oslovovat doktora všemi tituly je minimálně nepraktické... Sám doktor si na ně nepotrpí a stačí mu jednoduché oslovení "týdoktore" (TeaDr.) - tak jak jej jedinkrát (při přijímání do šlechtického stavu) nazvala anglická královna Alžběta II., krátce po nástupu na trůn (19).
(Poznámka ZN:... na podrobnějším CV doktora usilovně pracuji, některé doklady je nutno rekonstruovat téměř z ničeho, pamětníků kvapem ubývá a těžko se odděluje zrno od plev - mýty, pověsti a fámy od skutečné ryzí pravdy..., uvítám jakoukoliv nezištnou - i finanční - pomoc, číslo účtu sdělím na požádání...)
Poznámka kratší, ... předpředposlední. Budete-li mít o thajských čajích nějakou zásadní novou informaci, jež mi unikla (nebo jsem ji nedokázal z dr. Teamana vyrazit), sem s ní. Obohatí dosud stručně zaznamenanou historii thajských čajů a čajů vůbec.
Poznámka nejkratší, ... předposlední. Ačkoliv je v poznámkách vše detailně osvětleno, nedal bych za mnohé řečené ruku do ohně! Neberte prosím čaj moc vážně a úvod do Čajové školky starého Teamana už vůbec ne...
Poznámka tak akorát, ... poslední. Pokud vás čajová školka a čaj přestane bavit, jednoduše použijte klávesovou zkratku Ctrl + W.
Použitá literatura a zdroje obecně dostupné:
1) Bedřich Fučík & Jindřich Pokorný, Zakopaný pes..., ALBATROS, Praha 2001.
2) Marilia Albanesová, POKLADY ANGKORU, IKAR, Praha 2007.
3) Miloslav Krása, ANGKOR, Umění staré Kambodže, Odeon, Praha 1985.
5) zprávy z dobového tisku (Thajsko, Vietnam, Kambodža, Čína, Japonsko atd.)
6) zaručené informace z bezedného internetu, Wikipedie a pavlačí všech výšek a délek
7) vykuřovadla RYMER - www.rymer.cz
8) rozsáhlá čajová literatura česká i cizí
9) časopisy druhu a ražení všelikého, čajového zvláště
Zdroje ostatní:
- vlastní potulky po Indočíně a okolí (Thajsko, Kamodža a Vietnam, Čína)
- ztracený rodinný archiv Dr. Teamana, TeaDr. (fotografie, deníky a korespondence)
- vlastní dlouholetá badatelská práce, meditace a osvícení
- bezesné nekonečné noci studia a hektolitry vypitého čaje všeho druhu
- zásadní, cenné i naprosto bezcenné ústní informace od starého Dr. Teamana (dokud vše nezapomněl)
- rady a informace od přátel, nepřátel, přejících i nepřejících zarytých závistivců
- čajová literatura hodně cizí, téměř nečitelná (čínská, japonská, thajská ...)